Vědomí které tu tímto způsobem vytváříte ničí, mezilidské vztahy, kulturu, a základy společenské smlouvy. Vaše práce je součástí příčin které tvoří vaše příjmy.
Není odpuštění pro ty kdo jej neznají. Kdo ho zaměňuje za hloupost..., A vaše práce je defakto založená na odsuzování druhých k trestu, který má dopad na všechny kdo s trestaným později jednají, pracují, a žijí. Tedy i vás co trestate.
Tedy zatracení, věčná muka nebo peklo, jsou témata teologů, filmařů, věřících. Náboženství. Kde motlitba ke svému bohu, pomáhá přiblížit tam kde materiální svět ztrácí své vlastnosti. A umožňuje tak to co není možné.
A tak se modlím ke své vlastní neexistenci. Kámo, říkám mu kámo, páč reaguje na vybratse, ne na statusy a prázdné pojmy jako úcta, obdiv, nebo respekt. Kámo, víš že tě mohu porosit jen tak jak to máš rád, nebudu ztrácet čas čas tím co už víš, takže víš jak mi pomoci, k vytouženému ovoci. Rád bych masku smrti, proti zmrdum co mě prudí, nebo faleš v mysly, ať si klidně myslí že jsou krutí, ale jen ti vorešpruti, že kterém se všem žlučník kroutí. Udělej z nich mamuty, na vteřinu.Dej mi do držky, ať se solidním už zase z toho kynu. Víš co sešli mi cígo, a pak ať ty kundy z parlamentu legalizujou piko. Bejt tebou vůbec se s tím neseru, zmocní se jedno z nich a ukaž jim pár božích naserů. A odpusť mi ty sprostá slova, modlím se k tobě tak ať mě nebe nemá za totálního volá. Myslím že formální část máme za sebou, teť k mému naplnění existence , mého údělu. To že jsem permanentně v pruseru, za to ti moc dík. Je to spousta odstínů, co mě prudí ze stínu, a pro to nikdy neminu. Zahlcenej tím zlem a láskou, tím bipolárním viděním. Je mi lito ale do ruky mi verš co se rýmuje s mou prostě není navíc, navíc se bojím že tím ryskuju svý vlastní zatracení. Přeju si málo, a možná to je víc než je tvoje moc, přál bych si býti,, nic,,. Přál bych si být tou prázdnotou která obklopuje sebevrahy, ničím ve vakuu ve vesmíru, preju si a modlím se k tobě, ať jsem to to není. Chápu že tvou prací je svět vytvářet ke svému býti, a pak to zas zničit. Nevím zda jsem se vyjádřil dost jasně, a jestli to je vůbec možné, být tím co není, tedy existuje tak že si je vědomo svého vědomí v prostoru a čase, ale nikdo ho nikdo nevidí ani měřitelný není. Není to z rozmaru abych mohl vydet srat žábu na prameni. Ani ti fušovat do řemesla, nebo se stát kravinou...stát se pružinou z křesla. Tedy ámen...
