hlava nebere...

Něco napsat a nechat to tam... Možná se naladit musím... Na Na úřadě sociálního zabezpečení. Po mě chtějí udat místo bydliště. Tak jim říkám, že bydlím na třech místech a rad bych se ocitl na čvrtém. Doma u mámi, nemohu bydlet, protože pak by mě máma měla i povinnost mě živit. To ale nejde dostatečně obhájit, vždyť to byl právě zásah státu který rozhodl že dítě zůstane s matkou. O nároku dítěte na matku i otce, se přeci nikdo zabývat nemusel. Proč? to může být jistě zajímavé téma. Tedy zbývá se trvale přemístit jinam? Ke strejdovi? Do Jankova? K otci? Možná že jsem ze všeho moc vystresovanej. Než jsem šel na úřad, tak to celkem šlo. Ovšem na jednom úřadě plesk z prava, na druhém z leva, a nakonec facan stereo. Uřad, blbě se to i píše.

Už to začalo...

Opět už to začalo, možná píšu poslední řádky tento rok. Potřebuji vyřešit především sám sebe, vše ostatní si podle mě do konce roku sedne. O tzv. posipu obyvatel neznámou chemikálií, po které se zatáhne obloha, mračna jsou do šedivé barvy, nejspíš je účel, zatemnit oblohu. Faktem je že teo tak je, ale oficiální média to nezajímá. Slyšiny a paranoa? možná. Někdo mě sleduje, už po mě jdou :) Přišel jsem od zubaře, kde jsem očekával postarší doktorku s klepavýma ručkama. Otevřela mladá dívka, tak jsem spustil tu svou, a za chvíli si uvědomil že zarohem sedí doktor a telefonuje. Vše šlo podle plánu až do chvíle, než řekl,, no ale bude to trochu dražší. 2-3tis. No jsem obědnaný na čtvrtek, a potřebuji tolik peněz, co dostanu na jeden měsíc. Včera na pracáku mi bylo sděleno že je důležité provést sociální šetření v místě bydliště, a já jim říkám, že jsem prakticky bezdomovec a že bydlím na 3 různých místech a že možnosti v praze nepočítám. Ale oni mi tvrdí že pokud chci pomoc v sociální nouzi, že musím mít kde bydlet, ikdyž jsem si o přízpěvek na bydlení neřekl. Tak jim říkám proč do toho úřad rejpe? Když je jasné že pokud u mě budou muset to šetření provést, že stačí si pronajmout jeden z těch kamrlíků na ubytovnách za 8500,-/měs. 10m2+ společné sociální zázemí. Je to málá domů, pro majitele nemovitostí, které vypadají stejně jako, stáje pro dobytek. To že tam bydlí nějaký to lidský prase votom žádná. 40pokojů 8500,-... 340000,-/měs. Přičemž se jedná o movitost s honotou cca 2mil.Vůbec bych se nedivil kdyby to byla jedna z těch trafik, které tu zavedl Vodrážka. Když uvážíme, každopádně je to výnosný podník založený na zisku ze sociálně slabých( to se mají pak ším chlubit ti socíálně silnější) Jeden jako druhej, co člověk to holá řiť. Tedy, když vy do toho budete rejpat já si budu muset zažádat i o přízpěvek na bydlení, což bude stát stát ne 3410,- ale třeba 7500,-. Bydlet tam přeci nemusím, ale vlk se nažere, a já dostanu to co mi patří. A pak si nestěžuj ty trapnej občane, že za všechno mohou ti socky a feťáci. Můžete si za to samy, vy kreténi. Přesto všechno co se mi vživotě stalo, pořád ve svém srdci nacházím místo pro lásku a usmíření.

trip přes Německo do Holandska a zpět

...dnes je to přesně osm dní, co jsem se vrátil z bláznivé cesty. Začalo to tedy tak, 17 listopadu na Hradčanském náměstí, sedím na lavičce a motám blantíka, když v tom se dám nezávazně do hovoru s človíčkem (dále jen brambůrek). Někde v tu chvíli se narýsovala myšlenka cesty do holandska a stopem. Odjezd nastal, 23.11.14 ve 22:29 ,kdy jsem se probudil do vzácné chvíle a rozhodnout o osudu osmi následujících dnů. Jít si lehnout a prokračovat ve spaní, nebo si obout boty a vyrazit. Ale co ten sen? Co ten sen, kdy se probudím do noci a za okny vidím válku. Nejspíš si během noci někdo hrál se zábavní pirotechnikou, a mě se pak zdál takovejhle sen. Nasazuju, svoje hasičské boty a přemýšlím jestli je vhodné, si na tréning tahat činky z domova, protože jedna bota váží 1,3kg. Vyrážím, na hlaváku utrácím stopade za lístek do ústí, který mi průvodčí zapoměla zkontrolovat, jelikož jsem čadil z kupéčka a pohulil si celej vagon. V ústí, na výpadovku, směr Drážďany, Liebzig, hannower. A3, A12. Tady lehce schrupnout, a bejt ráno redy to goo na stopa. Ve třech to stálo jasně za vyližprdel. Ano na konec vyrážíme ve třech, já, brambůrek a pudr. Brambůrek, zkušenej traveler se jako první dělí a jde po dálce směr drážďany. Uvidíme se za dva dny. Já a pudr jsme nakonec také vyrazily po dálnici vtříc novým zážitkům, asi po 5ti kylákách chůzí, nás zastavují policisti a informují nás o důležitosti vyhlášky, která nám zakazuje stopovat na dálnici. Vyrážíme proto novou cestou, na dálnici kašlem. Asi po věčnosti chůze, po silnici kde se sotva vešly protijedoucí auta, stála klasická obytná dodávka, mergl? A u něj hubenější pán, takovej hipík českej. No a ten nás svezl, na hranici s německem, odkud pak jsme šly opět pěšky až do nejbližžšího maloměsta. Ikdyž v německu se vzdá že je všechno jedna velká vesnice čas od času město. Já už si ani nepamatuju, jak jsme se dostaly do Drážďan, ale už byla tma, další noc kterou jsem spal tak hodinu, strašná kláda mi spát nedovolila. Ráno se vyrazilo do centra na jídlo a občerstvení, a čumendo. Odpoledne, vracečka na výpadovku. Po hodince stopování jsme se strategicky rozdělily pro zvíšení úspěchu. Nakonec jsme stoply německého instalatéra, bylo to treošku nefér stopování, a tak Pudr využil chvíle překvapení a už seděl v káře semnou. První německá benzínka, hajzlíky s turniketama, a automatická záchodová prkýnka, povětšinou za 50centů. pokračování příště....

Vše je dobré a pozitivní ale :))

Ale, převážnou část toho co píši a co jsem napsal, je z oleje a vycucané z prstu právě teť. Mám své poznámky ve svých sešitech, poznámkovníkách....