tušení...

Myšlenky, kdou jsou tyto slova, věty, obrazy, sekvence záznamů, myšlenkových výtvorů? Proč slova stracejí význam, nebo se mění k nepoznání. Jako zvěř, jako poslední v potravním řeťezci, prázdné domy... vše přebíjí chuť sladké čokolády, ale né na dluho. On ví že cukr, sladké není racionální strava. Už je to tak on věří, ve vývoj. Žádný bůj není, je jen pohádka s koncem ktrý nei ani dobrý ani zlý. Složitost příběhu se nepřipouští, musí ho pochopit malé dítě. Vše má svou roly, ten komu je v příběhu určeno umřít, musí umřít. Ovšem že né vše zlé v pohádkách je smutné, je pak magické, škoda že to musí být tak hlooupé.