5.8.13

Pamatuješ, jak jsi byl ve sračkách? Jestli ne tak si počkej pač život bez sraček je ráj a ty jsi mrtvej, nebo jsi se nikdy nenarodil. Ale ty co pamatuješ? První strach, první krev, pocit ohrožení, co teť doprdele?Celej život je v prdely, to už nevysvětlíš ani sám sobě. To je jedno o co konkrétního šlo, možná že někdo umřel, nebo spáchal sebevraždu, namaloval obrázek, není to stejné. To co bylo stejné, byl problém který bylo nutné řešit ale nikdo tu nebyl, a tak jsi řešil. Nikdo ti to neměl za zlé ,protože nikdo o tobě nevěděl. Pro jednoho nikdo pro druhého nic jako kámen. Pro mě možnost a schopnost jak jí využít ve svůj prospěch. Cítiš chuť pomsty ale přesto se nemstíš, máš chuť druhé uhodit, jen tak pro nic za nic. Nudí tě společnost. Viž že jsi jiný, stejně jako každý ale nedokážeš být spokojený. Možná to je fakt který drží vše v chodu. Rakety naváděné krutostí, nadládou, nechutenstvím vůči drčuhým. A než se naděješ mířiš sám sobě na záda. Je to jen na tobě jestli počkáš aby jsi zjistil komu ty záda patří. Myslýš na divku co jsi naposled viděl, myslíš na to že už to bylo na posled. Samý zahleněný sračky. Video, námha, abstinenční příznaky. Vždycky je to stejné, jako nemoc která tě sužuje. Je lepší se nakazit sám svou vlastní vůlí. Je lepší to udělat pomalu a dokonale, je lepší si podříznout žíly bez jediné slzy. Je lepší to skusit, než nezkusit a ptát se zbytek života jaké by to bylo. Ovšem jestli je možnost že by se můj potomek topil ve stejných sračkách jako já, tak nikdy, to není možnost, to neni směr. Je lepší mlátit hlavou do zdi, než zkoušet cesty, ty cesty nudy, obyčeje, nudy, nudy ,smrt. Není cesta. To je jen nejdelší cesta z pekla do ještě většího. Pamatuj byl jsi tam sám a to jsi byl ty. Už tenkrát jsi to pochopil. Že furt nevíš? Ty chceš být sám, potopen ve tmě strachu,hnusu, to čeho jse dříve bál ti teť slouží jako ochrana. Černá kapalina s ohlodanými lepkami, moje oblíbená modrá tůň s rybamy. Ty budeš tvrdit že je černá, a já zas že seš mi ukradená, prý polévka ďábelská je má tůně nebeská. Nemůžu tě mít rád, nejsi jako já. CHci mít větší jistotu než ty, a teť už vím co říct, prostě: vypadni. Někdy jsi jen psyréna, a někdy larva a parazit. Nikdy nepochopím proč jsem si tě chtěl narazit.