čtvrtek 25. září 2014

Kocour

Kocoura jsem dnes potkal, cestou pro kusovku. Byl mrtvý, neměl jsem radost. Pořád mám strach že se něco špatného stane, a pak tohle. Včera večer tam ještě nebyl, nebo během dopoledne. Asi ho srazilo auto. Připadal jsem si tak necitlivý. A teď? já a ten můj internet. Mezi tím mi odešel kámoš, kterého už možná nikdy nepotkám. Na chatě je celkem 6 koček, nedaleko je silnice. Pamatuji se že jsem, jednou v noci uviděl dvě oči, a za vteřinu vyskočily přesně pod kola. A proč? Jen abych vydělal na nájem, koho si jiného. Je mi to líto, už jsem si i pobrečel. Vykopal jsem hrobeček, hnedle vedle dvou dalších koček. Chtěl jsem tam pohřbít i ptáka, kterého zabily zas pro změnu kočky. Celý černý kocour, ten pocit viny. Ale to on by nechtěl. Byl to člen rodiny, a semnou vyrůstal. Chci aby tu bylo něco poněm, něco zbylo co, zůstane vzkazem. Něco co tu je a bylo. Hrdost, statečnost, čistota, samostatnost, svoboda. To byl náš kocour, náš plyšolín, krasavec. Ahoj kámo...

Žádné komentáře: